Jiří T. Kotalík
David Vávra
Pavel Frič
Czech Republic - Images Of Architecture

Obrazová publikace s anglickým textem představuje průřez nejhodnotnějšími architektonickými díly na celém území České republiky, jak vznikala v průběhu uplynulého tisíciletí. Důraz je položen na nejkvalitnější moderní a současnou architekturu, která završuje nevídané bohatství a typologickou pestrost českých stavebních památek všech uměleckých stylů, organicky vstupuje do urbanistické struktury tradičních historických měst a zařazuje Českou republiku do kontextu evropské architektury na počátku 21. století.

Kapitoly:

1. TŘEBÍČ

Město bylo zařazeno v roce 2003 na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako symbol inspirativní a tolerantní staleté symbiózy křesťanské a židovské kultury. Představeny jsou nejen vynikající památky této minulosti (ghetto, židovský hřbitov a pozdně románská bazilika), ale také symbol průmyslového rozvoje ve 20. století – spořitelna od čelného představitele českého funkcionalismu B. Fuchse.

2. ŽATEC – LOUNY

Dvě typická středověká města na řece Ohři slouží jako ukázka vlny raně gotické výstavby českých měst v neosídleném pohraničí. Díky systému mohutného opevnění jsou dodnes uchována jejich unikátní historická jádra, třebaže zdevastovaná ignorancí v období socialismu. Do dějin umění Louny zapsal nejen Benedikt Ried (Rejt) v 16. století chrámem sv. Mikuláše, ale i Emil Přikryl, který zde v roce 1996 rekonstrukcí bývalého pivovaru na Galerii Benedikta Rejta vytvořil jeden z nejduchovnějších prostorů české architektury.

3. KUTNÁ HORA

Význam a bohatství města ve středověku zapříčinila těžba stříbra a monopol na ražbu královských mincí. V sousedství monumentálních středověkých památek v čele s chrámem sv. Barbory se však odvážně staví i v moderní době – jako příklad slouží budova zemské průmyslové školy ze 30. let a současný neofunkcionalistický polyfunkční dům od Petra Kordovského.

4. ČESKÝ KRUMLOV

Skutečná perla mezi historickými městy – Český Krumlov, včetně zámeckého komplexu (po Pražském Hradu největšího v Čechách), byl v roce 1992 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO jako ukázka goticko-renesančního města nedotčená pozdějším stavebním vývojem. V současnosti město s atraktivními příjmy z turistického ruchu investuje kromě opravy památek i do nové výstavby, jak dosvědčuje např. domov pro seniory od architekta Ladislava Lábuse z roku 2004.

5. SLAVONICE

Také toto unikátně zachované renesanční městečko, typické dvěma propojenými náměstími, lemovanými souvislou řadou domů s bohatou sgrafitovou výzdobou fasád a složitými klenbami v interiérech, paradoxně vděčí náhlému zchudnutí po odklonu frekventované poštovní silnice Vídeň–Praha, že se mu vyhnula barokní přestavba, průmyslová revoluce i razantní éra socialistického budování. Uzavřená struktura města však dokáže vstřebat i současnou architekturu, např. nástavbu části hradební zdi pro sociální bydlení od brněnských architektů Petra Hrůš a Petra Pelčáka.

6. LITOMYŠL

Další z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých historických měst a památka UNESCO bylo v minulosti budováno jako reprezentativní sídlo druhého českého biskupství a mocné dynastie Pernštejnů. Od středověku bylo významným duchovním a kulturní centrem s bohatou tradicí školství. Na tuto tradici navázali po roce 1990 místní osvícení radní a město se dočkalo nejen velkorysé obnovy svého historického fondu, ale i řady progresivních novostaveb, jako je např. studentská ubytovna architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky (2003) nebo expresivní obytné domy Josefa Pleskota (2002) .

7. PLASY - KLADRUBY

Na příkladu velkolepých klášterních komplexů Plasy a Kladruby u Stříbra je představen mimořádně invenční architekt Jan Blažej Santini-Aichl, tvůrce originální české podoby syntetizujícího stylu nazývaného barokní gotika.

8. KUKS

Třebaže se z projektu velkorysého mecenáše kultury a umění F. A. Šporka na zbudování lázeňského komplexu na březích řeky Labe dochovalo jenom torzo, jde o ideu naprosto ojedinělou i v evropském kontextu. Na výzdobě se podíleli vynikající domácí i zahraniční umělci, především největší sochař českého baroka Matyáš Bernard Braun. Představeno je i sousední dvouměstí Josefov (vojenská pevnost) a Jaroměř (obchodní dům Wenke od začínajícího architekta Josefa Gočára).

9. OLOMOUC

Dějiny města a jeho architekturu významně ovlivnily zejména dvě události – založení biskupství v roce 1063 a vznik druhé nejstarší univerzity v českých zemích v roce 1573. Impozantní soubor barokních klášterních komplexů, chrámů, biskupských paláců a jedinečné sochařské výzdoby veřejných prostranství (kašny, sloupy) doplňují i počiny současných architektů, jako je rekonstrukce kapitulního děkanství pro účely muzea umění od Petra Hájka, Jana Šépky a Tomáše Hradečného.

10. LEDNICE – VALTICE

Přírodně krajinářský park mezi dvěma monumentálními zámky, právem zařazený mezi památkové klenoty světového a přírodního kulturního dědictví UNESCO, je jedinečným dokladem kulturní krajiny, kde se na ploše 185 čtverečních kilometrů ve vzácné jednotě snoubí přírodní podmínky s lidskými díly. Jedním z nich je palmový skleník u lednického zámku, zázrak inženýrské architektury z 1. poloviny 19. století, rehabilitovaný v roce 2003 společným úsilím restaurátorů, technologů a konstruktérů (Grand Prix české Obce architektů).

11. ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Valašsko patří k jednomu z  posledních regionů v České republice, kde je po staletí pěstována a ctěna osobitá lidová kultura. Od r.1925 se zde budoval nejstarší skanzen ve střední Evropě, který dnes čítá na dvě stě staveb dřevěné architektury a přibližuje lidovou kulturu, způsob hospodaření a bydlení v okolních národopisných regionech. Muzeum také pečuje o dva unikátní secesní objekty v horách, které vybudoval roku 1905 svérázný architekt Dušan Jurkovič.

12. ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ

Západočeská lázeňská města jsou pojmem známým daleko za hranicemi České republiky, už jenom proto, že jejich parky a léčebnými domy prošla během staletí plejáda korunovaných hlav i osobností politiky, umění a vědy. Atmosféru lázeňských středisek tvoří i charakteristické stavby kolonád a léčebných pavilonů včetně neofunkcionalistického sanatoria z r. 2001.

13. LIBEREC

Zapadlá podhorská vesnice na česko-německém pomezí se od 19. století postupně měnila v důležité a bohaté průmyslové město, kde podle projektů vídeňských či berlínských architektů vznikly reprezentativní budovy radnice, divadla, muzea, lázní a ostatní atributy velkoměstského života, včetně výstavných vilových čtvrtí. Na tradici navázal v socialistické éře slavný projektový ústav SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberecka), jehož zakladatel Karel Hubáček (autor unikátního projektu televizní věže na Ještědu, vyznamenaný r. 1969 Mezinárodní unií architektů prestižní cenou Augusta Perreta v kategorii stavba v krajině) přivedl do Liberce řadu mladých talentovaných tvůrců, i nedávno zřízená Fakulta architektury Technické univerzity Liberec.

14. HRADEC KRÁLOVÉ

Česká moderní architektura zde dostala volnou ruku díky velkorysému urbanistickému plánu po zboření hradeb v roce 1884, který bezkonfliktně navázal na historické jádro a umožnil rozvoj města a přehledné dopravní řešení až do současnosti. Ukázkové příklady městské architektury zde vytvořili v první třetině 20. století především Jana Kotěra (muzeum) a Josef Gočár (např. pouliční schodiště, školy).

15. ZLÍN

Světové centrum obuvnického průmyslu, spojené se jménem podnikatele Tomáše Bati, se výrazně zapsalo i do dějin české architektury. Baťa angažoval pro své projekty špičkové architekty (Jan Kotěra, Le Corbusier, Josef Gočár, F. L. Gahura, Miroslav Drofa, Miroslav Lorenc, Jaroslav Voženílek a zejména Vladimír Karfík), kteří vytvořili přehledné a příjemné město racionálně komponovaných pravoúhlých bloků továrních, administrativních i občanských staveb s výrazným podílem veřejné zeleně v podobě parků a zahrad. Zmíněno je i tradiční centrum regionu, Kroměříž, s uměleckým souborem zámku a jeho zahrad, zapsaným pro svou mimořádnou univerzální hodnotu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.

16. OSTRAVA

Význam města jako obchodního a průmyslového centra od druhé poloviny 19. století až po období hektického socialistického budování reflektoval i architektonický vývoj. Vedle dolů, koksoven, vysokých pecí a areálů těžkého průmyslu se postupně řešilo i dělnické ubytování, vznikaly celé městské čtvrti pro příliv dalších a dalších pracovních sil. Uzavřením a likvidací průmyslových gigantů, které nyní čekají na velké architektonické úlohy spojené s programem revitalizace, se zlepšilo životní prostředí i celková atmosféra Ostravy, která v duchu předválečných tradic znovu začala hrát roli živého kulturního centra severní Moravy.

17. PRAHA

Neopakovatelné město, zapsané v roce 1992 na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je vyhledáváno milióny turistů zejména jako jakési muzeum architektury pod širým nebem, kde si podávají ruce staletí, slohy i civilizační okruhy. V záplavě historických památek se obvykle poněkud ztrácí skutečnost, že se Praha počátkem 20. století otevřela aktuálním podnětům evropského moderního umění a mnozí čeští architekti přispěli k jeho vývoji významnými příspěvky. Představeny jsou nejen originální stavby českého architektonického kubismu nebo funkcionalistické skvosty, ale i stále vyhledávanější příklady socialistického realismu a mezníky české architektury, jako byl národní pavilon na Světové výstavě EXPO ´58 v Bruselu nebo postmoderní administrativní budova ČKD na Václavském náměstí od manželů Šrámkových.