Alberto Vojtěch Frič:
Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka
oklikou přes střední Evropu

Skutečný příběh Čerwuiše, jihoamerického indiána z paraguayského kmene Čamakoko, kterého přivezl roku 1908 do Prahy cestovatel A. V Frič, skrývá pod vnějšími anekdotickými epizodami „divocha v civilizaci“ pozoruhodný existenciální příběh nešťastníka, který obětoval svoji totožnost pro záchranu svého vymírajícího kmene.

Fričův vzpomínkový seriál Indiánský Guliver, který jel vyzkoumat Evropu vycházel v roce 1943 v oblíbeném pražském časopise Pestrý týden, ale pro válečný nedostatek papíru a poté náhlou smrt autora byl předčasně ukončen. Knižní podobu dostal až po padesáti letech, v roce 1993, pod názvem Červíček. Druhé vydání v roce 2000, již s titulem Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu, obsahovalo dosud nepublikovaný konec příběhu, náhodou nalezený ve Fričově pozůstalosti.

V tomto třetím vydání po jedenácti letech je nově zařazena první kapitola, ale především překvapivý závěr, který neočekávaně propojil sto let starý příběh se současností.

Alberto Vojtěch Frič (1882–1944)

Český cestovatel, etnograf, botanik, publicista a svérázný myslitel.

V letech 1901 až 1913 pobýval čtyřikrát mezi jihoamerickými indiány, zejména v oblasti Gran Chaka a Mato Grossa. Mezi tehdejšími cestovateli vynikal humánním přístupem k domorodcům, pochopením jejich mentality a uměním komunikovat s nimi. Shromáždil bohatý sociologický a etnolingvistický materiál, zaznamenal mýty některých kmenů, nahlédl do tajů šamanské medicíny, získal pro světová muzea tisíce etnografických předmětů a věnoval se intenzivně etnologickým studiím. Publikoval v několika jazycích odborné statě, ale především populárně naučné články, črty a povídky, určené široké čtenářské veřejnosti, dětem a mládeži. Za jeho života vyšly knihy Bylo, jest a bude, Zákon pralesa, Cihly, Mezi indiány, Kalera Marsal (později přejmenovaná na Strýček indián), O kaktech a jejich narkotických účincích, Indiáni Jižní Ameriky, Dlouhý lovec a Hadí ostrov. Za cenu osobních těžkostí a maření badatelské práce se zasazoval za práva indiánů a o záchranu jejich původní kultury. Nekompromisním postojem k přetvářce, lži a diletantismu ve vědě, přímočarým vystupováním a břitkým novinářským perem si znepřátelil mnohé vlivné osobnosti v odborných i politických kruzích. Po založení Československa podnikl v diplomatických službách propagační misi v Argentině, Uruguayi a Brazílii; současně vydával satirický politický časopis Očista. V roce 1922 se v Praze oženil. V letech 1923 až 1929 se třikrát vypravil za kaktusy do Mexika a do centrální oblasti Jižní Ameriky. Popsal desítky nově nalezených druhů, přivezl tisíce semen a rostlin, vytvořil nové druhy roubováním, křížením a ozařováním. Poté, co mu v Praze zmrzla jedna z největších světových sbírek kaktusů (r. 1939), přenesl svůj zájem na pokusné pěstování užitkových rostlin. Zemřel na tetanus roku 1944 v Praze.