Brasília – město – sen

Město, o kterém bylo vyřčeno mnohé... Zřejmě největší urbanistický počin 20. století. Velkorysost a radikálnost, s jakou bylo brazilské hlavní město budováno, svědčí o veliké síle prezidenta s českými kořeny Juscelina Kubitscheka v tvůrčí spolupráci s urbanistou Luciem Costou, architektem Oscarem Niemeyerem a zahradním architektem Robertem Burle Marxem... Zázrak lidské vůle a společného snu, který září stejně mocně jako evropská města, která svou krásu nabyla postupně, ve stoletích pozvolna plynoucího času.

David Vávra

Pro účely této publikace nafotografoval Pavel Frič v letech 2012–2015 v Brasílii několik tisíc snímků. Jejich výběr v grafické úpravě Martina Hůly prostupuje celou knihou, doprovázen zasvěceným průvodním výkladem, popisky, citáty z odborné i umělecké literatury, množstvím marginálií upřesňujících jména a jevy z brazilské kultury a reálií, jak je připravila editorka je Yvonna Fričová. Originální komentáře a postřehy o městě Brasília poskytl ze své tvorby brazilský básník Nicolas Behr.

Kromě díla hlavních protagonistů (architekta Oscara Niemeyera, urbanisty Lucia Costy, krajináře Roberta Burleho Marxe a konstruktéra Joaquima Cardozy) je rovněž (díky spolupráci významných brazilských archivů) představen fotografický odkaz slavných brazilských tvůrců, kteří dokumentovali budování města (Marcel Gautherot, Mário Fontenelle, Luis Humberto), stejně jako přínos význačných výtvarníků (Athos Bulcao, Marianne Perretti, Alfredo Ceschiatti aj.) a literátů (Clarice Lispectorová, Joao Gimaraes Rosa, Milton Hatoum aj.) Kresbami do knihy přispěl arch. David Vávra, ozvláštněním jsou i komiksové „stripy“ Lucie Lomové.

Citované ukázky chtějí dále čtenáře upozornit na práci významných českých překladatelů, publicistů a popularizátorů brazilské literatury, kultury a historie v našem prostředí. Součástí jsou i výsledky pátrání po kořenech J. Kubitscheka na Třeboňsku v souvislosti s osudy českých imigrantů do Brazílie v 19. století. Nechybí stavba československé ambasády v Brasílii – vynikající dílo evropského modernismu od architekta Karla Filsaka a kol., které bylo zahrnuto do urbanistického konceptu Brasílie na doporučení samotného Lucia Costy.

Přínosem knihy je i první české zveřejnění zadání a výsledků soutěže na pilotní urbanistický plán města Brasília, včetně vítězného návrhu Lucia Costy, který laskavě poskytl brazilský Archiv Federálního distriktu, stejně jako množství historických fotografií z dramatické výstavby města.

Ať je to, jak chce: nikdo nemůže říct, že takové město – nebo jemu podobné – někdy někde viděl.

Oscar Niemeyer

Odedávný sen Brazilců o výstavbě a přemístění hlavního městě do srdce země, daleko od koloniálního portugalského vlivu zahrnovaly od 19. století čtyři brazilské ústavy, ale odvahu uskutečnit ho měl teprve prezident českého původu Juscelino Kubitschek. Město jako symbol jeho ambiciózní rozvojové strategie a procesu národního sebeuvědomění vůči světu vzniklo v rekordně krátkém čase (1957–1960) v liduprázdném vnitrozemí, vzdáleném tisíc kilometrů od kypících pobřežních velkoměst, kde se do té doby rozvíjela veškerá brazilská kultura, ekonomika i politika. Město-oáza stvořené z ničeho ve vyprahlé centrální Brazilské vysočině, supermoderní zářící město budoucnosti, nezatížené minulostí, které mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Experiment plný futuristických tvarů architektury a utopických sociálních vizí. Příběh jeho výstavby za využití nejmodernějších technologií své doby je považován za jedno z největších dobrodružství lidstva ve 20. století.

Po pouhých 27 letech existence (roku 1987) se Brasília stala památkou UNESCO jako „milník světového urbanismu“, jako „vrcholná umělecká syntéza všech abstraktních umění ztotožňovaných s avantgardou 20. století a zosobnění urbanistických a architektonických principů a ideálů modernistického hnutí, účelně zasazených L. Costou a O. Niemeyerem do tropického prostředí“.

Připadám si, jako bych přistál na jiné planetě.

Jurij Gagarin